Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...
Lectin receptor-ligand interaction important in experimental tumor therapy
Grobárová, Valéria ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Lektin-sacharidové interakce jsou zapojeny do mnoha biologických procesů, které jsou nezbytné pro přežití a správnou funkci mnohobuněčných organismů. Receptory podobné lektinům C-typu, které se nacházejí převážně na povrchu buněk vrozeného imunitního systému, rozpoznávají sacharidové struktury na mikrobech a také glykosylační vzorec na nádorových buňkách. Rodina receptorů NKR-P1 byla mezi prvními identifikovanými rodinami receptorů NK (natural killer-"přirozený zabíječ") buněk, nicméně ligandy pro některé členy zůstávají stále neznámé. V nedávné době byly po prošetření Etickou komisí Mikrobiologického ústavu AVČR v. v. i. a Univerzity Karlovy v Praze některé publikace popisující oligo- sacharidové struktury zakončené N-acetylglukosaminem jako možné ligandy pro NKR-P1 receptor doporučeny ke korekci/retrahování. Přezkoumání účinku glykodendrimerů, zejména vliv osmivětevných dendrimerů s N- acetyl-D-glukosaminem na polyamidoaminové kostře (GN8P), ukázalo většinou nepřímou roli NK buněk na modulaci imunitní odpovědi. Správně složené rozpustné rekombinantní potkaní NKR-P1A a myší NKR-P1C receptory nevážou neoglykoproteiny modifikované GlcNAc strukturami. Kromě toho byly pro vazbu sacharidů zjištěny nové cílové populace buněk (NKT buňky a makrofágy).
Immunotherapy of HPV16 - associated cancers and regulation of antitumour immune response
Štěpánek, Ivan ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Lipoldová, Marie (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
Úroveň exprese MHC I. třídy (MHC I) na povrchu nádorových buněk je často podceňována. Představuje však jeden z důležitých mechanismů, jak nádorové buňky unikají imunitnímu systému. To může přispět k selhání většiny protinádorových imunoterapií, které jsou většinou založrny na indukci cytotoxických lymphocytů. Epigenetické změny v promotorech genů účastnících se prezentace antigenů v kontextu MHC I. třídy mohou regulovat expresi povrchových MHC I molekul. Tímto způsobem mohou epigenetické modifikátory navodit expresi MHC I. třídy na nádorových buňkách a zviditelnit je tak pro CD8+ efektorové buňky. Mimoto epigenetické modulatory ovlivňují i buňky imunitního systému jako jsou dendritické buňky (DC). Neoplasie mohou uniknout imunitní odpovědi nejen změnami v nádorových buňkách, ale i díky působení imunoregulačních buněčných populací jako jsou (regulační T buňky) Treg. Tato práce se zaměřuje především na potenciální vakcíny založené na bázi DC proti nádorům associovaných s HPV 16 odlišných v expresi MHC I, kombinaci imunoterapie s aplikací epigenetických modifikátorů se zaměřením na DC, na dopad použití protilátky proti CD25 (využívané k depleci Treg) na Treg, NKT buňky a na růst nádorů. Výsledky získané z projektů zahrnutých v této disertační práci jsou důležité pro optimalizaci vakcinačních a kombinovaných...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.